Toxičtí lidé v práci: jak na ně?

Lidská psychika je pozoruhodná. Když vcházíme do obchodu a narazíme na prodavače, který vypadá, jako by právě spolkl pilulku jedu, otočíme se na podpatku a odcházíme. Jenže co když s takovým člověkem musíme dělit osmihodinovou pracovní dobu, sedět v jedné kanceláři a spoluvytvářet firemní výsledky? O tom jsme si povídali s Terezou Stýblovou v Kávě o čtvrté na Českém rozhlasu Dvojka.

V posledních letech se s pojmem "toxický kolega" roztrhl pytel. S oblibou tak označujeme každého, kdo nám nesedí, má špatnou náladu nebo s námi nesouhlasí. Měli bychom ale brzdit – podléháme totiž inflaci tohoto pojmu.

Pokud chceme v práci udržet zdravé prostředí, je dobré rozlišovat tři typy lidí:

1. Náročný člověk: Má vysoké standardy, kritizuje kvalitu práce a bývá tvrdý. Směřuje však k věcnému cíli a zvedá laťku celému týmu.
2. Konfliktní osobnost: Jde do otevřených střetů, je impulzivní, ale jedná čitelně a přímo. Víte, na čem jste.
3. Toxický kolega: Chová se dlouhodobě, opakovaně a destruktivně. Vytváří zákulisní tlaky, pomlouvá, zpochybňuje, pasivně sabotuje úkoly a šíří po kuchyňkách "blbou náladu" bez vůle cokoliv konstruktivně vyřešit.

Efekt nákazy: Když jeden člověk otráví celou firmu

Mnozí manažeři dělají zásadní chybu. Přehlížejí rozvratné chování jednotlivce, protože podává skvělé odborné či obchodní výsledky. V americké firemní kultuře pro tyto lidi existuje trefný výraz: brilliant jerks – brilantní idioti. Společnost Netflix dokonce zanesla do svého známého manifestu firemní kultury pravidlo, že tyto experty netoleruje, i kdyby byli technicky geniální.

Proč? Ekonomika lidských zdrojů mluví neúprosně. Výzkum Harvard Business School (Housman & Minor) ukázal, že toxický zaměstnanec dokáže snížit celkový výkon týmu o 30 až 40 %. Vyhnout se najmutí jednoho toxického člověka ušetří firmě v průměru 12 489 USD na nákladech spojených s fluktuací a výměnou zaměstnanců.

Toxické chování se navíc šíří jako virus. Podle rozsáhlé studie společnosti Cornerstone OnDemand vzrůstá pravděpodobnost, že ostatní přejmou nekonstruktivní vzorce chování, až o 47 %, pokud je v týmu přítomen toxický jedinec. A co je nejhorší: u kvalitních a zdravých zaměstnanců vzrůstá riziko odchodu z firmy o 54 %. Pokud vedení situaci přehlíží, zdraví lidé odejdou a zůstane jen toxické jádro. Steve Gruenert a Todd Whitaker to vystihli přesně: "Kultura každé organizace je utvářena nejhorším chováním, které je její vedení ochotno tolerovat."

Co dělá stres s naším tělem a jak nastavit hranice

Práce pod toxickým tlakem nebo pod takzvaným toxickým šéfem nezpůsobuje jen nepohodlí – má drtivé zdravotní následky. Švédská studie (Nyberg et al., 2008) publikovaná v časopise Occupational and Environmental Medicine potvrdila, že zaměstnanci pracující pod destruktivním vedením mají o 60 % vyšší riziko srdečního infarktu nebo jiných závažných kardiovaskulárních onemocnění. Dlouhodobá nejistota a mikroagrese totiž aktivují amygdalu – náš prastarý mozkový radar na hrozby. Jsme neustále zaplaveni stresovými hormony a náš mozek se chová stejně, jako bychom čelili smrtelnému nebezpečí.

Jak se tedy bránit, pokud se ocitnete v hledáčku takového kolegy?

• Zapomeňte na ignorování: Ignorování pasivně-agresivního jednání nefunguje. Toxický člověk hranice bez reakce posouvá dál.
• Trénujte přímou, věcnou reakci: Reagujte hned při prvním náznaku, ale hodnotíte chování, nikoliv osobnost. Místo: "Jsi nemožný manipulant," použijte: "Nelíbí se mi tento tón. Pokud se mnou chceš řešit tento projekt, pojďme mluvit věcně a nad daty."
• Aplikujte techniku akvária (odosobnění): Představte si mezi sebou a agresorem skleněnou stěnu. Vy jste v bezpečí, jeho výlevy jsou jen jeho vizitkou, nikoli vaší hodnotou.
• Přejděte na písemnou rovinu: Úkoly, zadání i dohodnuté závěry komunikujte e-mailem. Věcná data a jasné KPI jsou pro zákeřnou manipulaci nejsilnějším jedem.

Role šéfa: Kdy jde o manažerské selhání a kdy o mobbing

Vedoucí týmu má povinnost zasáhnout rychle, přímo a na základě faktů. Pokud manažer zavírá oči, selhává ve své základní roli. Chování je nutné pojmenovat na rozhovoru mezi čtyřma očima a nastavit jasné mantinely i písemnou korekci.

Jedním z projevů toxického chování je i šikana v práci.

• Mobbing: Cílená, systematická a dlouhodobá (alespoň 6 měsíců) šikana ze strany kolegyň či kolegů na stejné úrovni.
• Bossing: Šikana ze strany nadřízeného vůči podřízenému (zneužívání pravomocí, nereálné termíny, ignorování, zbytečná práce).

Pokud jednání překročí hranici lidské důstojnosti či diskriminace, je čas vést si podrobný deník incidentů (datace, svědci, e-maily, snímky obrazovky) a obrátit se na HR, whistleblower kanály, případně podat podnět na Inspektorát práce.

Odchod z toxického prostředí není selhání

Když se pokusíte o změnu, ale zjišťujete, že toxicita je prorostlá skrz celou firemní kulturu a majitele, neuzdravíte ji. V takové chvíli je odchod z práce jediným zralým rozhodnutím. Není to známka slabosti ani selhání – je to projev vysoké sebeúcty a ochrany vlastního zdraví.

Než se zítra ráno vydáte do práce, položte si dvě otázky. První zní: Ochránil jsem dnes své hranice? A ta druhá, mohem nepříjemnější, ale očistná: Nejsem náhodou tím toxickým kolegou u kávovaru občas já sám? 

Ladislav Koubek, koubek ZAVINÁČ canonada.com