Stín pondělí: Proč miliony lidí trpí nedělní úzkostí a jak z ní ven?

Nedělní odpoledne by mělo být vrcholem klidu a přípravou na nový týden v plné síle. Pro stále větší část populace se však poslední hodiny týdne mění v tichý souboj s vnitřním napětím. Tento fenomén, odborně nazývaný anticipační úzkost a lidově známý jako "Sunday Scaries", se stává jednou z nejvýraznějších civilizačních zátěží moderní doby.

O tom, kde končí běžná nechuť k práci a začíná vážný problém, si 4. února 2026 v pořadu Káva o čtvrté na vlnách Českého rozhlasu Dvojka povídal s moderátorkou Terezou Stýblovou právník a psycholog Ladislav Koubek, jednatel společnosti CANONADA. Společně rozkryli, proč tento stav postihuje i ty, kteří svou práci mají zdánlivě rádi.

Statistika nelže: Epidemie nedělního stresu

Data z posledních let ukazují, že nedělní úzkost není jen subjektivní pocit několika jedinců, ale masový společenský jev.

• LinkedIn News (2022/2024): Podle průzkumů na této profesní síti zažívá nedělní úzkost až 80 % pracujících. U generace Z a mileniálů toto číslo narůstá na alarmujících 91 % (Zdroj: LinkedIn News).

• Fyzické dopady: Průzkum platformy Zety uvádí, že 73 % lidí trpí kvůli nedělnímu stresu konkrétními fyzickými příznaky, jako jsou nespavost, sevřený žaludek nebo bušení srdce (Zdroj: Zety Report).

• Radikální řešení: Analýza Resume.io z roku 2024 dokonce ukázala, že každý pátý zástupce generace Z již někdy podal výpověď právě proto, že nedělní úzkost byla pro něj dlouhodobě neúnosná (Zdroj: Newsweek/Resume.io) 

Psychologické souvislosti

Ladislav Koubek v rozhlasovém rozhovoru zdůraznil, že nedělní úzkost je často signálem ztráty důvěry. Člověk má pocit, že s příchodem pondělí přestává být pánem svého času a zároveň nemá možnost věci řešit. Z pohledu psychologa jde o střet mezi "vlastním já" a "profesním já", které je bičováno termíny a očekáváním okolí.

Chronická úzkost může vést k syndromu vyhoření, což má dopad na pracovní schopnost a zvyšuje riziko chybovosti. Zaměstnavatelé by proto neměli tento fenomén podceňovat – úzkostný zaměstnanec je v pondělí ráno výrazně méně produktivní a náchylnější k pracovním úrazům či konfliktům.

Příčiny: Od mikromanagementu po "sociální jetlag"

Proč nás to potkává právě v neděli? Často je na vině tzv. ruminace – neustálé přemílání nedokončených úkolů z pátku. Pokud nemáte jasně stanovenou hranici mezi prací a volnem (což je v éře home office a chytrých telefonů stále těžší), váš mozek v neděli odpoledne automaticky přepne do "pohotovostního režimu".

💡 5 tipů, jak zkrotit nedělní úzkost

1. Páteční "úklid hlavy": Posledních 20 minut v páteční práci věnujte sepsání seznamu úkolů na pondělí. Jakmile je to na papíře, mozek dostane povolení na to přes víkend zapomenout.
2. Přeplánujte si neděli: Místo pasivního sledování televize, které dává prostor úzkostným myšlenkám, si na neděli večer naplánujte aktivitu, kterou milujete (večeře s přáteli, sport, kino).
3. Digitální detox: Vypněte si pracovní notifikace už v pátek odpoledne. Kontrola e-mailů v neděli večer úzkost nesníží, jen ji "nakrmí".
4. Pravidlo 3-2-1 pro spánek: 3 hodiny před spaním nejíst, 2 hodiny nepracovat a 1 hodinu nekoukat do modrého světla monitorů. Kvalitní spánek je nejlepší zbraní proti úzkosti.
5. Laskavost k sobě samému: Přestaňte se trestat za to, že jste o víkendu "nic nestihli". Víkend není projekt, který musíte odevzdat v nejvyšší kvalitě.

Závěrem: Kdy vyhledat pomoc?

Pokud se nedělní úzkost přelévá do celého víkendu, nebo pokud pociťujete fyzickou nevolnost, která neustupuje ani po začátku pracovního týdne, je na čase zbystřit. Ladislav Koubek v pořadu Káva o čtvrté uzavírá, že práce by měla být součástí života, nikoliv jeho nepřítelem. Někdy stačí změna drobných návyků, jindy je nedělní úzkost jasným voláním těla po radikálnější změně – ať už jde o nastavení hranic v aktuální práci, nebo hledání nového směru.