Jak se vyhnout stresovému pracovnímu prostředí?

16.10.2023

Vytvoření prostředí, v němž budou pracovníci předcházet výraznému stresu, je důležitou součástí dnešní doby. Dlouhodobě stresové pracovní prostředí totiž není absolutně udržitelné a zhoršuje vztahy na pracovišti i dosahované výsledky. Víte, jaké jsou nejčastější příčiny stresu ve firmách a na co by se manažeři měli v tomto ohledu zaměřovat?

Prostřednictvím zaměstnaneckých průzkumů, analýz motivačního klimatu, ale i dalších nástrojů jako je např. 360° zpětná vazba, dostáváme informace o tom, jaké jsou nejčastější příčiny stresu v naší organizaci.

Už jen zájem o problematiku může zvýšit subjektivní spokojenost zaměstnanců, jak dokázaly výše zmíněné Hawthornské studie. Prevence je namístě i tehdy, když v organizaci dochází k výrazným změnám organizačním či technologickým. Předem zmapovat obavy zaměstnanců, uvědomit si nejvážnější rizika ze změny plynoucí a zavést efektivní systém komunikace (komunikační plán změn), to všechno jsou preventivní opatření směřující ke snížení zátěže zaměstnanců.

Pokud prevenci stresu zanedbáváme, resp. se danou otázkou nezabýváme, může to vést k vážným následkům, mezi které patří např.:

  • Snížení motivace
  • Konflikty na pracovišti
  • Snížená míra commitmentu
  • Nižší produktivita a efektivita práce
  • Neochota sdílet informace a znalosti
  • Neochota vykonat jakýkoli úkol "navíc"
  • Snížení inovačního potenciálu
  • Neochota rozhodovat se
  • Zvýšení počtu prodlení
  • Zvýšená míra absence a fluktuace
  • Verbální i fyzická agrese

Prevence stresu na pracovišti může obsahovat například následující opatření:

  • Posílení rozhodovací pravomoci zaměstnanců.

Je prokázáno, že pokud mají zaměstnanci větší možnost rozhodovat o podmínkách výkonu své práce (z hlediska časového rozvržení, možnosti plánování práce, kontroly jejího průběhu, ale i toho, jak bude jejich pracovní místo vypadat), podporuje to nejen jejich pracovní výkonnost, ale i pocit kompetentnosti a schopnost zvládat zátěžové situace. Z tohoto pohledu uvážlivé rozvolnění pracovní doby (například její pohyblivý začátek) může být velmi prospěšným opatřením, pokud mu ovšem nebrání jiné provozní důvody.

  • Podpora pozitivní klima na pracovišti

Drobné rituály, odměny, soutěže, to vše dává zaměstnancům pocit, že o ně někdo má zájem. V jedné brněnské firmě chodí ve čtvrtek do práce místo od deváté už na osmou. Mají totiž pro všechny zaměstnance připravenou snídani. Tento drobný benefit podporuje sociální vazby, ale ve čtvrtek se tam lidé na sebe i tak nějak víc usmívají. Podobnou roli hrají v mnoha společnostech pátky, kdy je povoleno odchýlit se od ustanovených pravidel oblékání a využít sportovní nebo volnočasové oblečení.

  • Podpora vedoucích zaměstnanců v žádoucím chování

Adekvátní nastavení kompetencí vedoucích zaměstnanců zohledňující klidný a proaktivní přístup, výchova manažerů k tomu, aby se stali pro svoje zaměstnance skutečnou oporou, ale i nastavení odpovídajícího stylu vedení mohou výrazně eliminovat nežádoucí zátěž.

  • Odstranění veškerých zbytečných překážek v práci

Ergonomie pracovního místa, adekvátní fyzické podmínky, ale i odstranění zbytečných rutinních úkonů, které práci jen zdržují (včetně rozumného využití IT a zjednodušení byrokratických procedur) přispívá ke spokojenosti a snižuje subjektivně vnímanou zátěž. Výraznou roli může hrát i správně dimenzovaná odpočinková místnost.

  • Poskytnutí zdrojů pro snížení zátěže 

Sem patří například trénink, nastavení firemních benefitů (sportovních aktivit aj.), ale i možnost mít se na koho obrátit v případě nepříznivých situací (poradce, kouč, etický poradce apod.).

Autor: Ladislav Koubek